Detail zažitku k zemi Brazílie

Ztráta chrupu:)))

Rozhodli jsme se s manželem, že jednou strávíme velikonoční svátky netradičně a objednali jsme si dovolenou do Brazilie. Hotel se nacházel přímo na břehu moře, asi 100km od města Fortaléza. Počasí nám přálo, bylo nádherně, moře teplé, jídlo výborné, prostě pohoda. A moje příhoda právě úzce souvisí s jídlem....
Před dovolenou mi kvůli paradentóze vytrhali zuby a byla jsem připravená na nové. Jelikož ale zubař nestíhal, dostala jsem na dovolenou zoubky provizorní, které mi moc v puse nedržely, takže jsem si je raději na jídlo vyndavala a dávala do skleničky od léků, abych je nesnědla. Jednoho rána na snídani jsem zjistila, že jsem skleničku zapomněla na pokoji a tak jsem zoubky jednoduše zabalila do ubrousku a nechala ležet na stole. Během jídla jsem si šla přidat něco dobrého k snědku. Po příchodu ke stolu se mi podlomily kolena, stůl sklizen a ubrousek v trapu! Horlivý číšník sklidil nádobí a s ním i ubrousek s mým náhradním chrupem. Nikomu bych nepřála to leknutí a představu, že téměř celou dovolenou budu jak bezzubá stařenka. Číšníci mluvili jenom portugalsky a to já zase ne, takže spíš ručně jsem jim vysvětlila můj problém. Bylo z toho velké halo, všichni šli přehrabovat koše s odpadem. Najednou se otevřely dveře z kuchyně a v nich číšník s vítězoslavným úsměvem na tváři nesl mezi dvěma prsty moje zoubky, za ním se ve dveřích průběžně vystřídali všichni kuchaři, aby se podívali na exota, který má tak divný chrup. Byla mi hanba, ale všichni okolo se pobavili. Nejdůležitější pro mne bylo, že se zuby našly a nečekaly mne nepříjemné chvíle bez nich.
Asi za tři dny nato jsme jeli se dvěma místními kluky malou buginou na výlet do Canoe Quebrada. Cesta proběhla dobře, tam jsme se vykoupali, naobědvali. Jak jsem byla napapaná, tak se mi honem nepodařilo vyhoupnout se nahoru na buginu, začala jsem se smát a milé zuby mi vypadly na zem do písku. Jeden z hochů bystře přiskočil, zuby sebral, opláchl minerálkou a podal mi je. Byla jsem rudá až u kořínků vlasů, ale nakonec jsme se tomu všichni společně nasmáli a cesta zpět do hotelu byla víc než příjemná.
Zbytek dovolené jsem prožila bez pohrom, skleničku na zuby jsem si raději nosila stále v kapse, abych nezapomněla.

Bohumila Habartová

Měsíc a rok návštěvy

Duben 2007